Vláda svým postupem výrazně zkracuje dobu pro sběr podpisů u nezávislých kandidátů. Uvádí je a jejich podporovatele v nejistotu, a tím je znevýhodňuje před stranickými kandidáty. Porušuje tak pravidla rovné soutěže.
24. srpna 2016 vláda schválila návrh změn zákona o volbě prezidenta republiky. Ve svém návrhu upravuje podmínky pro navrhování nezávislých občanských kandidátů. V návrzích ponechává počet podpisů (50 000) nutných pro zápis kandidátů na volební listinu, ale zpřísňuje podmínky pro sběr podpisů. Občané budou muset podle stávajícího návrhu na petice pro podporu kandidátů uvádět navíc číslo občanského průkazu.
Přestože vláda zpřísňuje podmínky tak, že vedou ke znevýhodnění občanských kandidátů oproti kandidátům navrhovaným politickými stranami, nemám zásadní námitky proti jejich obsahu. Ten je v kompetenci vlády a lze o něm dlouho diskutovat.
Co ovšem považuji za zásadní zásah do práv občanů, je skutečnost, že vláda tak činí přibližně rok před podáváním návrhů na kandidáty. I když se může na první pohled zdát, že rok je dost dlouhá doba, není tomu tak. Dnes není jasné, kdy bude novela zákona schválena a jaká bude po průchodu parlamentem její definitivní podoba. V ideálním případě můžeme schválení očekávat za tři měsíce nebo také v roce 2023. Jinými slovy, vláda občanským kandidátům nepřímo říká, zastavte svou práci a vašich dobrovolníků minimálně na tři měsíce, ale možná i déle, neboť podpisy, které sbíráte, nemusí být po schválení naší novely platné. Doba pro sběr podpisů se tak pro nezávislé kandidáty výrazně zkrátí.
V době, kdy občanští kandidáti zahajují své kampaně a nemají jistotu, za jakých podmínek je možné kandidovat, lze jednání vlády vnímat jako vytváření právní nejistoty. Zanášení nejasností do nastavení pravidel zásadním způsobem znevýhodňuje nezávislé kandidáty před kandidáty stranickými. Vláda však nepoškozuje jen kandidáty, ale i jejich podporovatele a potenciální voliče. Principiálně lze tuto situaci přirovnat k tomu, kdy si občan podle platných zákonů staví dům. Kvůli dotacím ho musí dostavět do určitého data, jinak o dotace příjde. V průběhu stavby však vláda naznačí, že změní kolaudační podmínky, ale neví se přesně kdy a jak, protože to také závisí na poslancích. Jediné, na co se tak může občan spolehnout, jsou moudrost parlamentu nebo právní princip neplatnosti retroaktivity práva. Ten ovšem lze prosadit jen soudní cestou.
Opakuji, že nelze nic namítat proti vládní snaze novelizovat a zlepšovat právní úpravy. To je dokonce jejím posláním. Ke změnám se však musí přistupovat s dostatečným předstihem, aby jejich zavádění žádné občany neznevýhodňovalo. Od poslední volby prezidenta uplynuly tři a půl roku, a vláda měla mnoho času, aby návrhy vycházející ze zkušeností minulých voleb projednala. Jestliže k takovým rozhodnutím dochází v současné době, nelze si její jednání vysvětlovat jinak, než jako chybný postup způsobující právní nejistotu občanů, anebo úmysl znevýhodnit či eliminovat nestranické kandidáty. Jak to ve skutečnosti je, nelze soudit, výsledek je každopádně stejný. Narušuje pravidla rovné politické soutěže.
Občanským kandidátům nezbývá nic jiného, než pokračovat v získávání podpory dle platných zákonů. Archy s podpisy nasbírané do data začátku platnosti novely zákona uložit ve stejný den do právní úschovy a požadovat na základě principu neplatnosti retroaktivity práva, aby byly soudní cestou uznány. Doufejme, že právní stát zafunguje nejen ve prospěch mocných, ale také ve prospěch běžných občanů. V opačném případě by to nebyl právní stát.
