Snažím se vyznat v politické přestřelce hejtmana Haška a hnutí ANO, ale není snadné najít pevné orientační body. Nová aféra Michala Haška obnažuje začarovaný kruh naší politické kultury.
Jen krátké shrnutí. Mediální dům MAFRA patřící Andreji Babišovi obvinil jihomoravského hejtmana Haška z vazeb na kontroverzní lobbistku odsouzenou (nepravomocně) za korumpování novinářů. Pan Hašek oponuje, že se jedná o uměle vykonstruovanou „hnojometnou předvolební kampaň vedenou stranickým listem ANO“.
Jak se může v celé záležitosti orientovat běžný občan, který nemá informace ze zákulisí politiky, a komu lze důvěřovat?
Je velmi obtížné věřit Michalovi Haškovi, politikovi, který v minulosti evidentně v politice lhal a prokázal nepřímočaré chování. I kdyby měl tentokrát skutečně pravdu, jen těžko ji kvůli své pověsti před veřejností obhájí. Stejně tak brát s plnou vážností obvinění, vycházející ze stránek deníků ve vlastnictví jeho politického rivala, vyžaduje velmi silnou obezřetnost.
Ať se věci mají tak či onak, v této konkrétní aféře se zrcadlí dva negativní jevy naší politické kultury. Za prvé, politici, kteří ztratili svou důvěryhodnost, veřejné funkce neopouštějí. Svým tvrdošíjným setrváváním poskytují snadný terč politickým oponentům, a stahují tak ke dnu i vlastní politické strany. V konečném důsledku posilují obecnou nedůvěru v politickou reprezentaci a křiví politickou kulturu jako takovou.
Za druhé, média vlastněná aktivními politiky zákonitě ztrácejí punc nestrannosti a nikdy se nemohou vyvarovat podezření, že jsou účelově používána jako nástroj politické moci.
Důsledkem tohoto stavu je nárůst nedůvěry občanů v politické elity i média a je jen malá naděje ve zlepšování politické kultury u nás. Dokud tu nebude více politiků, kteří budou brát politiku jako službu veřejnosti, hledání cest z bludného kruhu bude obtížné.
